| RU | CZ | EN |
O AUTOROV
 
MEDITUJÍCÍ ROMANTIK

Hovik Muradjan se narodil vroce 1964. Bylo to vArménii, vhlavním městě Jerevanu, na dohled od biblické hory Ararat vzemi slunce, hor, kamení, stepní trávy, vzemi sosudem podobným každé malé zemi: sdějinami nadvlády silnějších, sdějinami bojů o samostatnost.V roce 1964 byla Arménie součástí Sovětského svazu a jmenovala se Arménská socialistická republika. Po tragickém zemětřesení vroce 1988 hledá naději pro nový život mimo svou zem a po návštěvě Čech roku 1992 se rozhoduje i srodinou přesídlit do Prahy. Dnes žije na jednom pražském sídlišti vpanelovém domě, ne nepodobnému těm vJerevanu. Má šťastnou rodinu, ateliér blízko bytu, maluje a vystavuje. Jeho tmavé oči se však dívají přes pavučinu nostalgie, jeho krev ředí meditace a srdce romantika hledá lomené barvy jasu. A také to může být úplně jinak. To si jen hledám alibi pro titulek.

Zastavme se vateliéru, prohlédněme si obrazy.
Hovik Muradjan vyrůstal vrodině, kde otec byl též malíř a tak jeho odborné vzdělání /Škola umění Jacoba Kojoiana, a Střední umělecká škola Panose Terlemeziana, absolvované v letech 1976-1984 v Jerevanu / bylo iniciováno otcovým vzorem. Kulturní inspirace, hudba, divadlo, literatura atd. je pravděpodobně dědictvím školy a symboly zmíněných umění nacházíme nejen vranných dílech malíře, ale i vpracích pozdějších. Co však umělec opouští záhy je technika roztírání barev. Pastózní plátna se rychle mění vjemně barvené a ohraničené plochy. Ohraničenost tvarů je typický prvek Muradjanových pláten. Někdy je plocha rozdělena geometricky do pravoúhlých obrazců, jindy naopak umělec využívá jakékoliv oblouky vabstraktní seskupení hmoty. Nikdy však nezůstane u tohoto artistního stavu. Najdeme vkompozici část figury, aktu,hudebního nástroje, předmětu denní potřeby. Rácio nutící kmeditaci nacházíme vobrazech ještě pozdějších. Plátno se plní technickými artefakty symbolizujícími čas, řád, ale stejně tak tajemno, snahu poznávat, hledat, klást otázky. Jaké otázky si autor klade, je zobrazů zřejmé. Nevím, jestli spatření světa pod biblickou horou Ararat Hovika přibližuje karchetypálním nutkáním po existenci záčátku, nebo jestli jeho Noe a scenérie ráje jsou jen kalkulem, ale zmíněné motivy nelze vjeho díle přejít. Nejde jen o exteriér, pozice a gesta postav odkazují na duchovní rozměr sdělení. I výtvarná podoba zvířat má specifickou muradjanovskou charakteristiku. Koně obzvlášť odkazují karabskému dědictví. Obrazy Hovika Muradjana nejsou agresivní, mají uklidňovat, tak jako uklidňují jejich autora. Mají smiřovat, jako smiřují jejich autora. Největší důkaz o této teorii přináší do obrazů žena, která je mírná, často sodvrácenou hlavou, snečitelným obličejem. Ale je-li poskytnut akt celé postavy, vidíme kultivovanost a vyrovnání, až nečekané u čtyřicetiletého umělce.

Pro milovníka umění je štěstí, že Hovik Muradjan obohatil naši výtvarnou scénu. Obohatil tak nás.

Petr Cincibuch


Hovika Muradiana obrazy,grafiky a sochi, chraňeni autorskym pravem,zakona c. 121/2000 Sb.,

 

 




 

  Design by Zorina Marina ©